Zpět

Rozvoj Polských legií

Rozvoj Polských legií

V létě roku 1914 místo plánovaných dvou – Východních legií a Západní legie nakonec vznikl pouze ten druhý. Vkrátce ale neustále rostoucí v síle oddíly Západní legie se zúčastnily bojů v složení jednoho pluku, kterému velel Józef Pilsudski. V polovině rolu 1914, díky neustále trvajícímu přílivu dobrovolníků, vznikla I. Brigáda polských legií, které velel Pilsudský, povýšený na brigadýra.

Mezitím, byly v září roku 1914 nově zformované pluky legií (II a III) přesunuty rakousko-uherským velitelstvím do Východních Karpat, kde na podzim a v zimě stáčely velmi těžké boje. Tam také v květnu roku 1915 z nich byla vytvořena II. Brigáda, nazývaná „Karpatskou”. Ve stejné době také vznikla III. Brigáda, zformovaná z IV. a VI. Pěchotního pluku legií.

Všechny tři brigády byly spojeny teprve v říjnu roku 1915, kdy je převeleno na frontu na Volyň. Celkem tehdy měly. 16,5 tisíce vojáků. V polovině roku 1916 tyto brigády oficiálně vešly do Polského pomocného korpusu, a poté Polských ozbrojených sil Sily válčících již ne po boku rakousko-uherské armády ale pod německým velením.

V červenci roku 1917 Pilsudski vyvolal tzv. krizi přísahy – legionisté z I. a III. Brigády odmluvili složení přísahy věrnosti německému císaři. Část z nich byla internována, Pilsudského uvězněno v Magdeburgu, a zbytek vojáků (pocházejících z Haliče) byla vtělena do rakousko-uherské armády. Většina II. Brigády přísahu složila, ale když v únoru 1918 ústřední mocnosti po brestském traktátu odevzdaly Chelmské území rodící se samostatné Ukrajině, se tito vojáci probili pod Rarańczou přes frontu do Ruska. Tak se skončila legionářská epopeje, o jejíž paměti pečlivě pečovaly elity II. Republiky. Jinou záležitostí je, že mnoho příslušníků elit, zvláště vojenských, prošla řadami legií.  


přehrát přehrát